Z Wikimentum

Genius loci

Terminologický slovník památkové péče > Genius loci

Latinský termín genius loci – duch místa

Definice

Obraz prostředí tvořený složkami hmotnými (krajina, sídlo) a nehmotnými (tradice, historie), vyvolávající převážně příjemný vjem (bezpečí, pohodu, pocit sounáležitosti apod.)

Historie

Genius byl ochranný duch, kterého podle Římanů měla každá nezávislá bytost, genius ji provází od narození do smrti a určuje její charakter.

Samotný termín genius z římské mytologie byl u nás chápán jako bytost působící plodnost, která byla rozšířena na veškeré snahy a tužby osob mužských (Ottův slovník naučný 1888-1909); obecněji vzato jako duch přidělený od narození a provázející každou bytost, určující osud, v „moderním jazyce“ pak démon či duch jazyka, národa, křesťanství.

Genius loci v současnosti je vnímán především jako vjem, spojení pocitu s určitým konkrétním místem, a to čistě přírodním či lidským výtvorem. Pocit je většinou spojen s určitými tradičními hodnotami či řádem (ideální krajina, sídlo či společnost, romantická krajina, chráněné či bezpečné místo). Obraz prostředí tvoří pět základních elementů: cesty, uzly, hranice a body; ke všem člověk vztahuje své prostorové zkušenosti.

Genius loci v památkové péči

Pojmenován v souboru nehmotných hodnot sídla poprvé v roce 1988 v teorii ochrany měst, kdy je termín dáván do souvislosti s termínem obraz města a postmodernistickým přístupem v myšlení ve smyslu navazování na tradici a místo, dále s metodou mentální geografie jako jedné z psychologických metod, kdy se posuzovaná lokalita prostřednictvím zkušenosti a paměti stává nejen srozumitelná, ale především kontextuální. Lokalita se tak stává syntézou prostoru, historické paměti, sociálních vztahů a kolektivní i individuální zkušenosti.

Literatura

Norberg-Schulz, Christian: Genius loci, k fenomenologii architektury, 1994, ISBN 80-207-0241-5 Vošahlík, Aleš:Památkové hodnoty historických měst a teorie jejich ochrany, SÚPPOP Praha 1988 Hlobil. Ivo: Teorie městských památkových rezervací, Uměnovědná studia VI, ÚTDU ČSAV Praha, 1985

Autorka

Dana Novotná, 2014 (Uveřejněno 2014-12-05)