Schmoranz František ml.

Biografický slovník > František Schmoranz ml.

Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.

SCHMORANZ, František ml. (19.11.1845 Slatiňany – 11.1.1892 Praha)

Stavitel a architekt, uznávaný odborník na stavby v orientálním stylu. V roce 1885 se stal prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Dopisující člen C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni, člen SAI, člen České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Byl synem architekta, stavitele a konzervátora C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni Františka Schmoranze st.

Studia a profesní činnost

V letech 1863 – 1868 studium architektury na pražské polytechnice u Josefa Zítka. V rámci studia cesty po Francii, Belgii a německých zemích. V roce 1868 setkání s arch. Carlem von Diebitsch, s nímž odjíždí do Egypta dokumentovat starověké památky. O rok později, po Diebitschově smrti, pověřen vedením celého projekčního ateliéru. V té době realizace paláce pro Společnost suezského průplavu u jezera Timsah; realizace zámku Gezîre pro egyptského místokrále Ismaíla pašu. Na světové výstavě ve Vídni 1873 instalace „egyptsko-súdánského oddělení“ a realizace výstavních pavilonů egyptského místokrále. V roce 1874 zakládá ve Vídni společně s kolegou ze studií Janem Machytkou vlastní projekční kancelář. Vídeňské projekty a realizace (společně s J. Machytkou) – adaptace paláce hraběte Harracha; projekt komplexu Říšského geologického ústavu, reálného gymnasia a Ústavu ku vzdělání učitelů. V roce 1878 jmenován stavebním radou ve Vídni a v témže roce působil rovněž jako rakouský komisař pro světovou výstavu v Paříži. Na světové výstavě projektoval egyptský výstavní pavilon. V roce 1879 vytvořil návrh Archy úmluvy pro novou synagogu v Pardubicích a projektoval Wiesnerův palác v Chrudimi. Pro stejného objednavatele o rok později navrhl v Chrudimi monumentální hrobku. Spolu s Janem Machytkou je autorem projektu budovy lékařské fakulty University Karlovy v Kateřinské ulici na Novém Městě pražském (realizace 1883) a školního komplexu zahrnujícího novorenesanční budovu Uměleckoprůmyslové školy na Starém Městě pražském (stavba dokončena 1884). Z roku 1884 pochází Schmoranzův návrh na budovu Musea království českého na Novém Městě pražském, v soutěži získal druhé místo. Z let 1885 – 1887 pochází projekt a realizace turecké lázně Hammam v Trenčianských Teplicích. Do roku 1887 je datován projekt přestavby Vlašského dvora v Kutné Hoře.

Schmoranzovy práce se vyznačují širokou škálou stylových poloh, využíval klasické motivy vycházející ze studia architektury románské, gotické a renesanční, výrazně se v jeho tvorbě ale uplatňují i různé orientální styly. I přes dobrou znalost historického tvarosloví neváhal dle vlastního výtvarného cítění porušovat tradiční pravidla jejich použití a vytvářel tak kompozice a postupy, které se u nás plně rozvinuly až v období pozdního historismu na konci 19. století.

Vrchol jeho profesního působení byl spjat s pražskou Uměleckoprůmyslovou školou, jejímž se stal zakladatelem a prvním ředitelem. Inspiračními zdroji při tvorbě celkové koncepce a organizace první školy tohoto typu v Čechách se mu stala Uměleckoprů¬myslová škola ve Vídni a anglické a francouzské umělecké školství vycházející z učení Johna Ruski¬na a Williama Morrise.

Prameny a literatura

Archiv

• Národní technické muzeum, Fond Schmoranzovi František ml. a Jan.
• Státní okresní archiv Chrudim, Fond Rodinný archiv Schmoranzů.

Literatura

• Fka.: Schmoranz František, architekt český, in: Ottův slovník naučný. Díl XXIII., Praha 1905, 14.
• NĚMEČEK Milan: František Schmoranz: 19.11.1845-11.1.1892 (katalog k výstavě Vysoké školy uměleckoprůmyslové), Praha 2001.
• PV [VLČEK Pavel] / JH [HILMERA Jiří]: Schmoranz, František ml., in: Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, 587.
• Schmoranz, František ml., in: Prokop TOMAN, Nový slovník československých výtvarných umělců (L – Ž). Ostrava 1993, 429.
• ŠULC Ivo: Rod Schmoranzů ze Slatiňan: mozaika z dějin rodu, Slatiňany 2002.

Autor

Jan Uhlík (uveřejněno 2014-12-05)