Roubený dům na Plzeňsku (kniha, 2021)

Publikace NPÚ > 2021

Roubený dům na Plzeňsku (kniha, 2021)

Roubený dům na Plzeňsku. Autoři: Karel Foud, Tomáš Karel, Stanislav Plešmíd. Vyd. NPÚ, ÚOP v Plzni, 2021. 160 s. ISBN: 978-80-85035-57-5

Kritický katalog ke stejnojmenné výstavě, 30. 11. 2021–31. 3. 2022.

eshop:

Anotace

Pozoruhodnému fondu roubených staveb v okresech kolem Plzně se věnuje výstava v mázhauzu plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, a především nová publikace.

V oblasti Plzeňska (na území vymezeném okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih, Plzeň-město a Rokycany) přežívá nepočetný, ale velmi pozoruhodný roubený stavební fond, doplňovaný skupinou hrázděných staveb. Roubené konstrukce se pro svoji dostupnost (levný materiál, snadné zpracování) v minulosti hojně užívaly jak při výstavbě obytných domů, tak i hospodářských stavení (chlévů, stodol, komor, sýpek a dalších, i technických staveb). Nebyly specifikem jen lidového prostředí venkova, ale byly užívány rovněž u staveb vrchnostenských – setkáváme se i s rozlehlejšími dřevěnými objekty, jako jsou roubené mlýny, správní budovy dvorů i lázeňské domy.

Severním oblastem plzeňského regionu dominuje přízemní roubený dům tradiční trojdílné dispozice komorového typu a dále roubené patrové sýpky s pavláčkou. V jižních oblastech zkoumaného území se setkáváme s roubenými přízemními domy trojdílné dispozice komorového typu a s roubenými sýpkami s klenbou, valenou i opisující tvar sedlové střechy. Jisté specifikum představuje roubený dům Rokycanska a Zbirožska, tedy východních oblastí širšího Plzeňska, kde se oproti severním a jižním oblastem ve větší míře vyskytuje typ domu s krytým záspím (zápražím), a to jak na zápražní, tak průčelní straně. Jak na severním, tak jižním Plzeňsku a Rokycansku se vyskytují roubené stodoly standardní dispozice o mlatu a dvou pernách (prostorech pro ukládání slámy v sousedství mlatu) . V omezené míře je možné spatřit ještě roubené komory, obvykle drobné přízemní stavby; někde přežívají dokonce i roubené chlévy. Velmi omezený je také soubor roubených kapliček či zvonic. Naopak některé typy staveb ze zdejší krajiny zcela vymizely – příkladem mohou být roubené polygonální stodoly – dnes je možné takovou stavbu spatřit již jen v jediném exempláři v Borku u Kozojed.

V posledních letech se významnou měrou prosadilo datování dřevěných konstrukčních prvků prostřednictvím dendrochronologie – vyhodnocením hustoty letokruhů užitého dřeva tak byl datován třeba dům čp. 34 v Žebnici (přibližná doba výstavby 1757), čp. 2 v Trnové (1788), čp. 16 ve Stvolnech (1791), čp. 1 v Popovicích (1793), čp. 18 v Radějově (1822). V prostředí venkova v oblastech kolem Plzně je tak dosud možné spatřit řadu staveb vyzdvižených ještě v období druhé poloviny 18. století, případně na přelomu 18. a 19. století.

Cílem publikace a výstavy, jejichž autory jsou Karel Foud, Tomáš Karel a Stanislav Plešmíd, je prezentovat výzkum a poznání této stavební historie českého západu. Využito bylo i archivních snímků plzeňského územního odborného pracoviště NPÚ, vznikajících od šedesátých let 20. století, které v řadě případů připomínají existenci dnes již zaniklých staveb. Řadu fotografií v průběhu 35 let zhotovil někdejší zaměstnanec organizace fotograf Jan Gryc, jehož odchod po dlouhé těžké nemoci si připomínáme v letošním roce.

Výstava, volně dostupná v mázhauzu sídla NPÚ, ÚOP v Plzni v Prešovské ulici č. 7, potrvá do dubna 2022.

Publikace a výstava s názvem Roubený dům na Plzeňsku jsou jedním z výstupů výzkumného cíle NPÚ "Nemovité památky", financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO).