Grotta: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Soubor:Praha 2, Vinohrady, Havlíčkovy sady, grotta.jpeg|náhled|Příklad romantické historizující grotty ze závěru 19. století v zahradě Gröbeho vily v Praze 2, Vinohradech]] | [[Soubor:Praha 2, Vinohrady, Havlíčkovy sady, grotta.jpeg|náhled|Příklad romantické historizující grotty ze závěru 19. století v zahradě Gröbeho vily v Praze 2, Vinohradech]] | ||
Jako grotta (jeskyně) je v dějinách umění, v architektuře a památkové péči označována obvykle umělá jeskyně, která byla součástí především klasických, novověkých a historizujících zahrad a parků. Romantický doplněk dotvářel malebné prostředí a zpravidla se také vztahoval k odkazu některého antického mýtu, ojediněle pak měl též přispívat k obdobnému zviditelnění díla novodobého básníka apod. | Jako grotta (jeskyně) je v dějinách umění, v architektuře a památkové péči označována obvykle umělá jeskyně, která byla součástí především klasických, novověkých a historizujících zahrad a parků. Romantický doplněk dotvářel malebné prostředí a zpravidla se také vztahoval k odkazu některého antického mýtu, ojediněle pak měl též přispívat k obdobnému zviditelnění díla novodobého básníka apod. | ||
Grotty - umělé jeskyně - jsou obvykle zdobené krápníkovou výzdobou z malty, štuku či umělého kamene, jakož i z kamenů přírodního původu, případně dalších materiálů (mušle). | |||
V křesťanském umění se umělé jeskyně uplatňují v zobrazení některých světců (poustevníků) či ve zpodobněních některých zázračných zjevení. Do jeskyní či jejich částí bývá vkládán i základní obraz křesťanské ikonografie, chlév s jesličkami, ve kterých je uložen právě narozený Ježíš. | V křesťanském umění se umělé jeskyně uplatňují v zobrazení některých světců (poustevníků) či ve zpodobněních některých zázračných zjevení. Do jeskyní či jejich částí bývá vkládán i základní obraz křesťanské ikonografie, chlév s jesličkami, ve kterých je uložen právě narozený Ježíš. | ||
| Řádek 13: | Řádek 15: | ||
Valdštejnská zahrada v Praze, počátek 17. století | Valdštejnská zahrada v Praze, počátek 17. století | ||
Mníšek pod Brdy, kaple sv. Maří Magdalény na Skalce, závěr 17. století | |||
Zahrada Gröbeho vily v Praze na Vinohradech (dnes Havlíčkovy sady), závěr 19. století | Zahrada Gröbeho vily v Praze na Vinohradech (dnes Havlíčkovy sady), závěr 19. století | ||
Verze z 17. 9. 2015, 09:45
Památky > slovník
(Tato stránka je ve stavu rozpracovanosti! Díky za pochopení!)
Jako grotta (jeskyně) je v dějinách umění, v architektuře a památkové péči označována obvykle umělá jeskyně, která byla součástí především klasických, novověkých a historizujících zahrad a parků. Romantický doplněk dotvářel malebné prostředí a zpravidla se také vztahoval k odkazu některého antického mýtu, ojediněle pak měl též přispívat k obdobnému zviditelnění díla novodobého básníka apod.
Grotty - umělé jeskyně - jsou obvykle zdobené krápníkovou výzdobou z malty, štuku či umělého kamene, jakož i z kamenů přírodního původu, případně dalších materiálů (mušle).
V křesťanském umění se umělé jeskyně uplatňují v zobrazení některých světců (poustevníků) či ve zpodobněních některých zázračných zjevení. Do jeskyní či jejich částí bývá vkládán i základní obraz křesťanské ikonografie, chlév s jesličkami, ve kterých je uložen právě narozený Ježíš.
Grotty jsou příznačné také pro romantické zámecké a městské parky konce 19. století, obvykle příznačné výrazně historizujícími motivy a důrazem na krásu krajiny s různými jejími působivými prvky.
Příklady
Valdštejnská zahrada v Praze, počátek 17. století
Mníšek pod Brdy, kaple sv. Maří Magdalény na Skalce, závěr 17. století
Zahrada Gröbeho vily v Praze na Vinohradech (dnes Havlíčkovy sady), závěr 19. století