Raduň (OP), zámek

Památky > okres Opava > Raduň > Raduň, zámek

Zámek ve správě NPÚ.

Od roku 2019 Markéta Kouřilová. Její předchůdkyní byla Eva Kolářová (1985-2018).

WWW ♦ PK ♦ WPD

Odkazy

Ohlasy v médiích

20151113 | Zámecké sklepy v Raduni mají odhalit svá tajemství (novinky.cz). Kastelánka zámku v Raduni na Opavsku Eva Kolářová připravuje zpřístupnění části zámeckých sklepů. Jde o stavebně nejstarší část zámku. Jsou v nich například barokní dveře či zárubně z poloviny 15. století. První návštěvníci by do sklepení mohli nahlédnout už v polovině příštího roku.

20160319 | Raduňský zámek má otevřít návštěvníkům nové prostory (opavsky.denik.cz). (Zpřístupnit se má původní byt zámecké paní a suterén. Lidé poznají, jak se topilo, svítilo nebo jak byla přiváděna voda. Nové expozice mají být otevřeny nejpozději do tří let. Návštěvníci raduňského zámku se mají nač těšit. Během následujících tří let se totiž chystá otevření nových prohlídkových prostor. Nejpozději během roku 2019 chce kastelánka Eva Kolářová zpřístupnit původní byt zámecké paní, hraběnky Luisy Blücherové, rozené Radziwillové, která jej začala využívat po sňatku s Lotharem Blücherem.)

20170226 | Vošárna je stavebním unikátem (opavsky.denik.cz). O opravě ohrožené památky občanským sdružením a o novém společenském využití.

20170925 | V Raduni otevřou renovované sklepy, lidé uvidí vývoj zámku a jeho proměny (idnes.cz).

20190219 | Bývalá kastelánka zámku Raduň stála u jeho znovuzrození, současná ho chce ukázat ve všech jeho podobách (npu.cz). (verif. 20190220)

Hradec nad Moravicí a Raduň. Tyto dva malebné severomoravské zámky stojí nedaleko od sebe a nebýt jednoho, druhý by třeba ani nebyl. Oba jsou neodmyslitelně spjaty s životem Evy Kolářové, která se na konci loňského roku po třiatřiceti letech rozloučila s pozicí kastelánky na raduňském zámku. Ten má od ledna kastelánku novou, která chce návštěvníkům nabídnout nejen poznání, ale i prožitek a odpočinek.

„Půl století jsem věnovala práci na zámcích a teď se budu konečně plně věnovat rodině a tak trochu se i sama rozmazlovat,“ říká nyní už bývalá raduňská kastelánka v rozhovoru pro Opavský deník. Na zámek Hradec nad Moravicí, ležící jen asi deset kilometrů od Raduně, nastoupila Eva Kolářová již roku 1970. Nejdříve do oddělení uměleckohistorických sbírek jako referentka, později spravovala mobiliární sbírky a historické knihovny. Podílela se na obnově Hradce nad Moravicí započaté roku 1978, po celou dobu se navíc zabývala restaurováním a vytvořila všechny interiérové instalace zámku.

Právě rekonstrukce Hradce nad Moravicí způsobila nakonec to, že se Eva Kolářová ocitla na Raduni. O zámku se totiž uvažovalo jako o náhradním objektu pro přesun hradeckého mobiliáře během jeho oprav. Když se ale na raduňský zámek jela podívat, nevěřila vlastním očím. „Zámek byl v dezolátním stavu, střechou na mnoha místech zatékalo. Vrátila jsem se do Hradce a řekla: ‚Do Raduně s hradeckými sbírkami jen přes mou mrtvolu.‘ Ale nebyla jiná volba,​“ popisuje první dojmy ze svého budoucího působiště pro iDnes.cz.

Vše pak dopadlo zcela mimo její očekávání. Roku 1984 se Raduň otevřela návštěvníkům. Na zámku se zachovaly některé prvky z počátku 20. století – obklady, předsíň s krásným schodištěm s balustrádou a dvě místnosti s vyřezávanými dveřmi – a hlavně přežily knihovní skříně malé klasicistní knihovny i atraktivní velké knihovny v podkroví. Vedle toho bylo návštěvníkům po dobu desetiletého zavření zámku Hradec nad Moravicí představeno to nejlepší z jeho mobiliáře, o který se Eva Kolářová starala až do roku 2008. Expozice byla v šesti místnostech. „Měli jsme prohlídkový okruh, ale nebyl vrátný, průvodci ani pokladna,“ potvrzuje Eva Kolářová iDnes.cz, že v Raduni začínali opravdu se vším od nuly.

Oficiálně se správkyní zámku Raduň stala v září 1985 po návratu z mateřské dovolené. Během jejího působení se zámek změnil téměř k nepoznání. Z původních šesti zpřístupněných pokojů je dnes šestadvacet, prohlídkové trasy jsou dvě. Rekonstruována a obnovena byla budova sýpky, kde se nyní nachází návštěvnické zázemí a výstavní prostory. Velkou změnu zaznamenala i oranžerie a okrasná zámecká zahrada.

Zámek Raduň, komorní letní sídlo, kam jezdilo panstvo relaxovat, se tak stal důstojnou protiváhou vysoce reprezentativního sídla hradeckého a oba zámky se dnes vzájemně se doplňují.

Markéta Kouřilová měla více než rok na to, aby se s raduňským zámkem dobře sžila. V roce 2017 zde nastoupila na pozici pracovníka vztahů k veřejnosti a zástupkyně kastelánky. „Získala jsem tak možnost poznat provoz a tým lidí, kteří se na chodu zámku podílí,“ říká o svém působení. Ze zástupkyně se od letošního ledna stala samotnou kastelánkou s celou řadou nápadů a plánů, ke kterým ji jistě inspirovala předchozí zkušenost.

Ve Slezsku strávila dvě desetiletí, takže i celou oblast dobře zná. Studovala na Slezské univerzitě v Opavě obory němčina-dějepis a historie-muzeologie, později zde také externě vyučovala. Od roku 2007 pracovala ve Slezském zemském muzeu jako historička, kdy se věnovala oblastem každodenního života venkovského obyvatelstva a vrchnostenské správě v raném novověku. V letech 2009–2013 v této instituci povýšila na náměstkyni pro společenské vědy. V této funkci se podílela například na koordinaci projektu NAKI Slezsko: Paměť – identita – region, v rámci kterého organizovala tři výstavy.

„V roce 2014 jsem se stala redaktorkou územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě. V roli editora či redaktora jsem participovala na vzniku více než tří desítek převážně odborných monografií a katalogů výstav vydávaných nejen Národním památkovým ústavem, ale i Národním zemědělským muzeem a dalšími institucemi,“ popisuje svou další profesní cestu. A pak přišel rok 2017 a s ním zmíněné osudné střetnutí s raduňským zámkem.

Jako kastelánka se chce zaměřit na zlepšení komunikace s návštěvníky, ráda by přilákala ostravské i polské publikum a vzbudila zájem škol nabídkou edukačních programů. Pro park a zahrady plánuje připravit orientační a informační systém. Po její předchůdkyni Evě Kolářové jí zbyl projekt revitalizace rybníka, o jehož realizaci chce určitě usilovat, protože podle jejích slov povede ke zkvalitnění zámeckého areálu.

Markéta Kouřilová by ráda prezentovala zámek v zcela novém světle a ukázala návštěvníkům také jeho netradiční, nerezidenční funkce. Touží představit ho jako místo, které souviselo také se správou a hospodářským provozem, kde se pečovalo o oranžerii, zahrady a park. Do prohlídkové trasy chce zapojit i historické technické a provozní zázemí objektu, především sklep a podkrovní prostory. Jejím snem je rovněž vytvoření speciální exteriérové prohlídkové trasy pro imobilní osoby.

20190509 | Spousta lidí o existenci zámku ještě neví, říká nová raduňská kastelánka (idnes.cz). Rozhovor s raduňskou kastelánkou Markétou Kouřilovou.