Publikace: Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích

NPÚ. Publikace >

Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích

Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích. Dana Linhartová, Národní památkový ústav​ 2017. ISBN 9788086516905, 223 str. Katalog staveb, bohatá obrazová dokumentace.

E-shop NPÚ.

(Testovní tagy na FB:) #heritagPublikaceNPU2017 #heritagDivadla #heritagArchitekturaDivadel

Anotace

Kniha představuje dílo vídeňského architektonického ateliéru, jehož zakladatelé, hlavní tvůrčí osobnosti a výkonní manažeři byli příslušníci dvou, resp. tří generací nositelů jmen Ferdinand Fellner (otec, syn a vnuk) a Hermann Helmer (starší - mladší).

Tito architekti jsou v obecném povědomí jako autoři zejména divadelních budov s velmi precizně a účelně koncipovaným interiérovým řešením; autorka ovšem dokládá velmi široký tvůrčí záběr architektonického ateliéru v širokém rozpětí od divadel a víceúčelových společenských staveb přes banky, hotely, obytné, kancelářské a prodejní budovy až po výrobní stavby - továrny v časovém rozpětí cca 1870-1914.

Architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer se narodili ve 40. letech 19. století, podobně jako Josef Schulz, Antonín Wiehl, Jan Zeyer či Jan Wejrych. Jejich hlavní tvůrčí období spadá do konce vrcholného a počátku pozdního historismu, eklekticky kombinujícího neorenesanční a neobarokní motivy. Stylový vývoj sledovali nejen prostřednictvím odborných časopisů, ale význam mělo i působení Fellnera nejml. v ateliéru u Victora Horty. Charakter jejich vzdělání předurčil spíše praktický přístup ke stavitelství. Proto jejich dílo nelze srovnávat s vrstevníky – akademicky vzdělanými architekty, kteří často znali italské renesanční památky z autopsie. Oba architekti se ani nepovažovali za vyloženě tvůrčí v uměleckém slova smyslu, jejich nátuře byla bližší technická stránka stavby, než výrazná umělecká invence. Fellner s Helmerem se mohou kromě hojnosti produkce pyšnit také stálým důrazem kladeným na rychlé a ekonomické vyřešení konstrukčních a provozních otázek staveb, a přestože jejich technické vybavení bylo již překonáno, doposud stojící stavby jsou stále důstojnými dominantami našich měst i po více než sto letech.

Obsah

Ateliér

• Oblast působení a realizace
• Provoz a příčiny úspěchu atélieru
• Specifická technická řešení
• Stylový architektonický vývoj ateliéru
• Spolupráce s výtvarníky
• Stavebníci
• Otázka vzdělání architektů
• Vzdělání nejmladší generace architektů ateliéru

Katalog staveb =

• Úvodní slovo ke katalogu
• Mapa lokalit
• Chronologický přehled staveb realizovaných ateliérem Fellner & Helmer na území dnešní České republiky

Jednotlivé realizace

• Brno, Prozatímní divadlo (1870, zbořeno 1882)
• Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda (1879–1939)
• Karlovy Vary, kolonáda a koncertní sál u Sadového pramene (1881; sál zbořen 1966)
• Brno, bývalé Nové německé divadlo, dnes Mahenovo divadlo (1881–1882)
• Liberec, Divadlo F. X. Šaldy (1883)
• Karlovy Vary, Tržní kolonáda (1883, dnes kopie z roku 1993)
• Karlovy Vary, Městské divadlo (1886)
• Praha, bývalé Nové německé divadlo, dnes Státní opera (1888)
• Karlovy Vary, bývalá Stefanie Warte, dnes Goethova vyhlídka (1889)
• Pavlovice u Přerova, bývalý zámeček Alfréda Skeneho (1890)
• Zborovice, Horní zámek (1890)
• Plzeň, bývalý hotel Waldek, dnes hotel Slovan (1891–1896)
• Brno, obchodní a nájemní dům „Thonetův dvůr“ (1891–1898)
• Karlovy Vary, bývalé Císařské lázně, později Lázně I (1895)
• Karlovy Vary, vila Schaffler, dnes Chopin (1895)
• Moravská Chrastová, vila Bader (1895)
• Žinkovy, zámek (1897)
• Ústí nad Labem, správní budova bývalé Mostecké uhelné akciové společnosti (po r. 1897)
• Trutnov, bývalá filiálka Rakousko‑uherské banky (1900)
• Praha, Olšanský hřbitov, mauzoleum rodiny
• Ostrava, bývalá filiálka Rakousko‑uherské banky (1900)
• Olomouc, bývalá filiálka Rakousko‑uherské banky (1898–1899)
• Šumperk, tkalcovna hedvábí S. Trebitsch a syn (1900)
• Karlovy Vary, Národní dům, bývalý Gradhotel Schutzenhaus (1901)
• Koryčany, Thonetova vila (1904)
• Vítkov, tkalcovna hedvábí S. Trebitsch a syn (1906)
• Jablonec nad Nisou, Městské divadlo (1907)
• Mladá Boleslav, Městské divadlo (1909)
• Osobovy, hospodářský dvůr (1899)
• Olomouc, hrobka rodiny Briess (1910)

Stavby hypoteticky připisované ateliéru Fellner & Helmer

• Brno, palác Josefa Kellera (1880–1881)
• Brno, obchodní dům Plaček (1891)
• Brno, dům Julia Lofflera (1899)
• Karlovy Vary, Grandhotel Pupp, Slavnostní sál (1904–1907)

Závěr

• Inspirativní zdroje ateliéru Fellner & Helmer
• Celkové hodnocení činnosti ateliéru

Prameny a literatura

• Prameny
• Archivní fondy
• Literatura