Z Wikimentum

Josef Hájek

Verze z 21. 10. 2024, 06:56, kterou vytvořil Leto (diskuse | příspěvky) (→‎Přednášková činnost (výběrově): +1)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Biografický slovník

Josef Hájek

Mgr. Josef Hájek (* 20. 1. 1973 v Sokolově)

Studia

V letech 1993 – 1998 vystudoval obory historie a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Zaměstnání

Bezprostředně po skončení studia nastoupil výkon civilní služby do Chebského muzea v Chebu. V této instituci pak v letech 1999 – 2001 pracoval jako správce sbírek Obrazy, sochy a RS. Od 20. 5. 2002 pracuje v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti v hl. m. Praze. Nejprve krátce jako referent oddělení péče o Pražskou památkovou rezervaci, později zakotvil jako odborný pracovník v referátu movitých kulturních památek v odboru Evidence, dokumentace a informačních systémů. Od 1. 11. 2008 pracuje jako vedoucí odboru Evidence, dokumentace a informačních systémů. Specializuje se na umění raného novověku, dějiny církevní správy a regionální historii. Od roku 2009 je jedním ze dvou odborných redaktorů recenzovaného časopisu Staletá Praha, který vydává územní odborné pracoviště v hl. m. Praze.

Do 31.1.2018 vedoucí OEDIS v NPÚ-ÚOP v Praze. Od 1.2.2018 vedoucí OEDIS generálního ředitelství NPÚ (dříve Alexandra Křížová a Libuše Ruizová)

Publikační činnost

Z publikační činnosti lze jmenovat několik monografických publikací z doby působení v Chebském muzeu, zvláště publikaci Barokní umění ze sbírek Chebského muzea, obsahující jednak průvodce stejnojmennou výstavou, ale i Slovník umělců a uměleckých řemeslníků působících v Chebu 17. a 18. století (Chebské muzeum, Cheb 2001). Tato publikace vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy, je autorem její koncepce, provedl výběr exponátů, zajistil restaurování a konzervování řady vystavených exponátů a provedl vlastní instalaci. Tento projekt vznikl v rámci širší spolupráce na projektu Sláva barokní Čechie.

V době působení na památkovém ústavu vydal řadu článků a studií, zabývajících se památkovým fondem v hlavním městě Praze. Podílel se na monografii Dějiny karmelitánů v Praze (Staletá Praha, roč. 2010), dále vydal Movité památky na Staroměstské radnici (Staletá Praha, roč. 2012), sestavil přehled Památková ochrana pražské architektury 2. poloviny 20. století (Zpravodaj STOP sv. 14, 2012, č. 1), kapitoly k historii a architektuře v průvodci Kostel sv. Havla v Praze na Starém Městě (Karmelitánské nakladatelství, Praha 2012). V současnosti je již k vydání připravena publikace U příležitosti stoletého výročí posvěcení kostela sv. Antonína Paduánského v pražských Holešovicích vyšla knížka (ŘK farnost Praha Holešovice).

Granty a vědeckovýzkumná činnost

V době pražského působení se podílel na řadě výzkumných úkolů, např. na soupisu pamětních desek v Praze, tzv. reidentifikaci movitého kulturního dědictví v letech 2005-2011, v současnosti je odborným garantem projektu Studentská památková mise v rámci operačního programu Praha Adaptabilita (VII/2013-III/2015).

Vědecká a odborná publikační činnost, vzdělávání, osvěta

Účast na VaV a institucionální činnosti NPÚ

  • Soupis pamětních desek v Praze: Kód MK0CEZ01F2702 Výzkumný záměr: Terénní a badatelský průzkum, dokumentace a pasportizace ohrožených skupin památek na území hl. m. Prahy (2002-2006)
  • Odborné hodnocení a dokumentování movitého kulturního dědictví s identifikací potenciálu památkového fondu. Systematická odborná identifikace movitého památkového fondu (s výjimkou mobiliárních fondů kulturních památek) Kód MK07503233302 (2005-2011)
  • Studentská mise při zhodnocení památkového potenciálu Prahy, podpořeno Magistrátem hl. m. Praha v rámci operačního programu OPPA „Praha Adaptabilita“ (Evropský sociální fond), registrační číslo CZ.2.17/3.1.00/36329 (www.prahafondy.eu), odborný garant (červenec 2013 - březen 2015), Národní památkový ústav ve spolupráci s Klubem Za starou Prahu a třemi vysokými školami v Praze

Redakční činnost

  • Staletá Praha. Recenzovaný časopis pro národní kulturní dědictví, památkovou péči, archeologii a dějiny umění v Praze. Odborný redaktor jednoho ze dvou čísel ročně, kontinuálně od roku 2009

Bibliografie

  • Josef Hájek: Zpřístupněné nástěnné malby na hradě Lokti. In: Arnika 1995, č. 39, s. 26 - 29
  • Josef Hájek: Nástěnné malby na hradě v Lokti. in: Sokolovský deník, roč. 2, č. 105, 5.5.1995, s. 12
  • Josef Hájek: Morový sloup u Vokova na Chebsku. Sborník Chebského muzea 1998, s. 42 - 49
  • Josef Brtek / Josef Hájek:, Marginálie k vrchnostem a zámečku v Kamenici u Sokolova. in: Arnika 1999, č. 47, s. 16 - 24
  • Josef Hájek: Evidence ohrožených kulturních památek v Chebském muzeu v Chebu. Zpráva o činnosti za rok 1999. in: Sborník Chebského muzea 1999, s. 85 - 92
  • Josef Hájek: Historie Nového dvora u Kynšperka. in: České památky 11 (2000), č. 1 - 2, s. 18
  • Josef Hájek: Soupis lavic a náhrobků v kostele sv. Mikuláše v Chebu z roku 1578 (Prameny k umělecké historii Chebu a Chebska I.) in: Sborník Chebského muzea 2000, s. 17 - 37
  • Josef Hájek: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kynšperský zpravodaj 2000, č. 2, s. 18-19
  • Josef Hájek: Kostel Čtrnácti sv. pomocníků. Kynšperský zpravodaj 2000, č. 4, s. 22-23
  • Josef Hájek: Historie Nového dvora u Kynšperka. Kynšperský zpravodaj 2000, č. 5, s. 30
  • Josef Hájek: Nové poznatky o zámku v Kamenném Dvoře. Kynšperský zpravodaj 2000, č. 6, s. 19
  • Josef Hájek: Památky osady Liboc u Kynšperka. Kynšperský zpravodaj 2000, č. 8, s. 22
  • Josef Hájek: Památky obce Chotíkov. Kynšperský zpravodaj 2000, č. 10, s. 27
  • Josef Hájek: Barokní umění ze sbírek Chebského muzea, průvodce výstavou a Slovník umělců a uměleckých řemeslníků, působících v Chebu 17. a 18. století, Cheb 2001
  • Josef Hájek: Karl Siegl. Seznam majitelů měšťanských domů v Chebu. Purkmistři města Chebu v letech 1282 - 1926 a členové městské rady v letech 1384 - 1777. Chebské muzeum v Chebu 2001
  • Hana Bašková / Josef Hájek: Město Kynšperk nad Ohří. Současnost, historie, kultura, sport, Kynšperk nad Ohří 2001
  • Josef Hájek: Soupis pamětních desek v hl. m. Praze - zpráva o stavu úkolu „ante finitum“. Výroční zpráva 2005, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze, Praha 2005, s. 48 - 55
  • Kolektiv autorů (Jan Baláček / Helena Čižinská / Martin Ebel / Ivana Ernýgrová / Josef Hájek / Alexandra Křížová / Zdeněk Lukeš / Ivo Matějka / Jakub Jan Outrata / Zuzana Pospíchalová / Zora Rysová / Pavel Veverka / Pavel Vlček): Památky Prahy 5. Stavby, sochy a plastiky, pamětní desky. Foibos, umělecká agentura, Praha 2006
  • Josef Hájek: Historie římskokatolické farnosti Mníšek pod Brdy. Texty pro webové stránky ŘK farnosti u sv. Václava v Mníšku pod Brdy, 2008 (http://farnost.mnisek.cz/historie/)
  • Jan Baláček / Hana Černá / Helena Čižinská / Josef Hájek: Pamětní desky v Praze. Staré Město a Josefov, e-book, Praha 2009
  • Matthäus Hösler † / Gorazd Cetkovský / Helena Čižinská / Josef Hájek: Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha 26, 2010, s. 2-108
  • Josef Hájek / Jiří Mašek / Jan Měšťan / Josef Novotný / Jiří Říha / Tomáš Skořepa: Restaurování v Hudebním divadle Karlín. Staletá Praha 26 (2010), č. 2, 150-158
  • Josef Hájek: Památková ochrana pražské architektury 2. poloviny 20. století. Zpravodaj STOP, svazek 14, č. 2 (2012), 7-29
  • Josef Hájek: Movité památky na Staroměstské radnici v Praze. Staletá Praha 28 (2012), č. 1, 31-62
  • Helena Čižinská / Josef Hájek: Kostel svatého Havla v Praze na Starém Městě. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, edice Průvodce, Praha 2013
  • Helena Čižinská / Josef Hájek: Kostel sv. Antonína v pražských Holešovicích. ŘK farnost u kostela sv. Antonína v Holešovicích, Praha 2014
  • Josef Hájek a kol.: Cihly v historické architektuře Prahy. O výrobě a využití zdicích cihel. Seznam pražských cihelen, NPÚ-ÚOP v Praze, Praha 2017, 240 s. (A4) + DVD-ROM, ISBN 978-80-87220-16-0

Výstavní projekty

  • Barokní umění ze sbírek Chebského muzea (v rámci projektu Sláva barokní Čechie) – výběr výstavních exponátů, rešerše, koncepce výstavy, instalace, Chebské muzeum v Chebu 2001

Přednášková činnost (výběrově)

  • Výsledky obnovy identifikace movitých památek na Staroměstské radnici. Přednáška v rámci celostátní konference k ukončení 4 institucionálních výzkumných záměrů NPÚ řešených v letech 2005 až 2011, presentace výsledků (J. Hájek, H. Černá). Nová radnice Praha, zasedací sál, 11.11.2011
  • Historie kostela sv. Havla na Starém Městě. Přednáška z cyklu Hovory o Praze, Klub Za starou Prahu, kinosál Národního technického muzea v Praze (J. Hájek, H. Čižinská), 23.9.2013
  • Dokumentace a evidence památek NPÚ ÚOP HMP. Přednáška v rámci projektu OPPA, Praha, Juditina věž, 27.1.2014
  • Sto let kostela sv. Antonína v Holešovicích. Přednáška z cyklu Hovory o Praze, Klub Za starou Prahu, kinosál Národního technického muzea v Praze (J. Hájek, H. Čižinská), 28.4.2014
  • Historie kostela sv. Antonína v Holešovicích. Přednáška v rámci prezentace knihy "Kostel sv. Antonína" v kostele sv. Antonína v pražských Holešovicích (Hájek, Čižinská), Praha, kostel sv. Antonína, 29.5.2014
  • Studentské elaboráty Studentské památkové mise z hlediska odboru dokumentace NPÚ. Přednáška v rámci prezentace pro euroúředníky, přednášková místnost v Juditině věži, 24.10.2014
  • 498. Hovory o Praze. Druhý život cihelny v Roztokách-Žalově. Přednáška v rámci cyklu pořádaného Klubem Za starou Prahu se uskutečnila v kongresovém sále Národního technického muzea v Praze, 30.9.2024. Online VIDEO https://www.youtube.com/watch?v=LA1GwUD-kO4 (verif. 20241021) ► "V roce 2023 byla při záchranném archeologickém výzkumu Muzea v Roztokách nečekaně objevena cihelná kruhová pec v prostoru bývalého hliniště na Žalově v Roztokách. Žalovská cihelna byla významnou dodavatelkou cihel pro stavební expanzi vnitřního prstence nově budovaných čtvrtí Velké Prahy koncem 19.století a 1. poloviny 20. století. Jelikož se hliniště nachází nedaleko přemyslovského hradiště Levý Hradec s kostelem sv. Klimenta, byly v bývalé cihelně učiněny významné archeologické nálezy z nejranějšího údobí českých dějin. Po zastavení výroby a demolici staré cihelny v 70. letech 20. století se předpokládalo, že cihelna zanikla beze zbytku. Díky nečekanému objevu jsme získali jedinečnou možnost detailního poznání zapomenuté kapitoly průmyslové výroby cihel v rámci širšího předpolí Prahy."

Odkazy

Rozhovory