Zprávy památkové péče

Národní památkový ústav > Publikace > Zprávy památkové péče

Odborný časopis památkové péče, vydávaný Národním památkovým ústavem z pověření Ministerstva kultury ČR.

ISSN 1210-5538

Změny názvu

• Zprávy památkové péče, 1937-1961
• Památková péče, 1962-1976
• Památky a příroda, 1976-1991
• Zprávy památkové péče, 1992-

Redakční rada

Členové (03.08.2014)

PhDr. Kateřina Bečková (předsedkyně)

Mgr. Lukáš Hyťha (šéfredaktor)

Mgr. Karel Foud

Mgr. Martin Gaži

prof. doc. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa

Mgr. Martin Horáček, Ph.D.

Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc.

prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.

Mgr. Jiří Křížek

Ing. arch. Karel Kuča

Ing. arch. Věra Kučová

doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.

Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.

PhDr. Ivan Prokop Muchka

PhDr. Vratislav Nejedlý, CSc.

Mgr. Marta Sedláková

Ing. Jan Sommer

doc. PhDr. Josef Štulc

PhDr. Michal Tryml

Historie časopisu

Zprávy památkové péče (1937–1961)

První číslo časopisu nesoucí titul Zprávy památkové péče vyšlo v lednu 1937. Periodikum začalo vycházet desetkrát ročně a mělo být českou obdobou již existujících národních časopisů moderní památkové péče Die Denkmalpflege (od 1899) nebo Les Monuments historiques de France (od 1936). Na příklad belgický národní časopis pro památkovou péči Bulletin de la Commission royale des monuments et des sites byl založen později, až v roce 1949. Vedením redakce byl v začátcích pověřen právník a ministerský úředník Dr. Otto Placht. Již tehdy ale byly Zprávy památkové péče obklopeny předními odborníky a zároveň neúnavnými bojovníky za zachování památek v čele se Zdeňkem Wirthem, Antonínem Kutalem, Pavlem Janákem, Vincencem Kramářem a mnoha dalšími. Ten také vytyčil ideový záměr časopisu: „časopis chce doplniti soustavu [již existujících vlastivědných časopisů] stručným přehledem všeho, co je na polích památkové péče pěstováno, a informovati o všem, co tuto péči usměrňuje.“ Časopis měl informovat o legislativě, administrativě, organizaci a personáliích památkové péče, o činnosti úřadů, jichž se zachovávání památkového fondu týkalo, o činnosti muzeí a dalších vědeckých institucí, archivů, společností, spolků a jednot. Už od počátků měl zabírat ve svém zaměření jak otázky teorie památkové péče, tak její praxe.

Během druhé světové války, resp. v letech 1942–1947 časopis nevycházel. První poválečné číslo se pochopitelně věnovalo nápravě válečných škod. Od roku 1949 se zkvalitnila i forma časopisu, začal vycházet 8x ročně na křídovém papíře a věnoval se přede vším nově ustaveným městským památkovým rezervacím. Od roku 1954 začal vycházet časopis opět 10x ročně a začal se věnovat především tématům středověku a rozporům mezi restaurací a konzervací uměleckého díla.

Památková péče (1962–1976)

Od roku 1962 musel časopis změnit svůj název na Památková péče. V duchu ideologizace obsahu časopisu bylo vytyčeno, že nyní má časopis za cíl prezentovat stav památkové péče především nejširší veřejnosti a zaměřit se měl na výměnu praktických zkušeností. Určitá politická uvolněnost se však projevila v několika rubrikách (např. Volná tribuna či Pro a proti) a přínosné byly také soupisy restaurátorských prací. Od poloviny 60. let je uvolnění poměrů již zcela patrné na četných překladech ze zahraničí a samostatná rubrika informovala o nové mezinárodní organizaci ICOMOS (zal. 1964). Po roce 1968 se snížila periodicita časopisu, začal vycházet pouze 4x ročně. Normalizace se drala i na stránky časopisu památkové péče. Tehdejší šéfredaktor časopisu dr. Vladimír Novotný psal: „Nesmíme však zapomínat, že i my jsme povinni straně k dosažení vytčeného cíle pomáhat.“

Památky a příroda (1976–1992)

V roce 1976 se časopis přejmenoval na Památky a příroda, přestože ochraně krajiny a přírodního bohatství se stránky časopisu věnovaly intenzivně už od padesátých let. Časopis se tematicky rozdělil na dvě části – Památkové péče a Ochrana přírody a zvýšila se periodicita na 10x ročně. „Jak kulturní památky, tak i přírodní útvary nazíráme dnes v jejich vzájemné vazbě, zejména pak v jejich poměru k okolí i všem složkám života,“ psal tehdy úvodník nově koncipovaného čísla. V roce 1983 se oddělily redakce obou částí časopisu i fyzicky – Památková péče se odstěhovala na Pohořelec a Ochrana přírody zůstala na Valdštejnském náměstí. V roce 1984 byl jmenován redakční kruh, jehož členy se stali dnešní přední odborníci a spolupracovníci časopisu: Ivo Hlobil, Jiří Kropáček, Tomáš Durdík, Josef Štulc, Ivan P. Muchka ad.

Během osmdesátých let byly zavedeny nové rubriky, např. Technologie, konzervování, restaurování, do části přírodovědné začal přispívat kresleným humorem Vladimír Jiránek. Po revoluci byl v roce 1990 zrušen redakční kruh a vymizely samozřejmě ideologicky zabarvené články. V témže roce vyšly zásady jednotné úpravy příspěvků pro sjednocení formálních náležitostí publikovaných článků.

Zprávy památkové péče podruhé (od 1992)

V roce 1992 se časopisy Ochrana přírody a Památkové péče opět rozdělily na dvě samostatná periodika a památkářský časopis byl přejmenován na Zprávy památkové péče. Důraz měl být kladen na památkovou praxi, politiku rozdělování financí na obnovu památkového fondu, stav památek a na zdařilé i méně zdařilé příklady rekonstrukcí a restaurátorských zásahů. Od roku 1993 sídlí redakce na Valdštejnském náměstí 3. Od roku 1995 začaly vycházet první metodické přílohy, které se později oddělily v samostatné publikace. Od roku 2003 má časopis dnešní podobu, kdy byl rozdělen na část barevnou na křídovém papíře s vědeckými studiemi a část kulérovou se zprávami, recenzemi, personáliemi a kratšími články.

Více o historii časopisu najdete v textu Lucie Ernstové z č. 5/2007 (s. 381–388)

Obsahy ročníků/čísel

Zprávy památkové péče, ročník 73, 2013

Č. 6

TOMÁŠEK Martin: Editorial, 505

Materiálie, studie

Petr Arijčuk: Tvorba Johanna Lucase Krackera pro loucké premonstráty. Příspěvek k recepci kompozičních motivů Paula Trogera, 507-518

Lenka Buchbergerová: Památkové a urbanistické hodnoty Městské památkové zóny Plzeň – Bezovka, se zvláštním důrazem na dílo architekta Viléma Beera, 519-524

Katarína Haberlandová: České osobnosti v kontexte začiatkov ochrany pamiatok na Slovensku po roku 1918, 525-527

Josef Jan Kovář: Archeologie a geocaching. Případová studie Vildenberk, 528-531

Iva Steinová: Z průzkumů židovských hřbitovů. Židovský hřbitov ve Stříteži, 532-535

Josef Halda, Petr Kotlík, Zdeněk Štaffen: Biologické napadení kamene soch a reliéfů v Novém lese u Kuksu a možnosti jeho potlačení, 536-542

Jana Daňková, Miroslava Mamoňová, Ladislav Reinprecht: Materiálový průzkum krovových konstrukcí v klášteře premonstrátů v Želivě, 543-547

Petr Kuneš: Charakterizace malt Juditina mostu, 548-554

Různé

Nový občanský zákoník a památková péče (Michal Tupý, Martin Zídek), 555-557

Semináře, konference, akce

Po stopách moderny v Hradci Králové (Ladislav Zikmund-Lender), 558

Mistři lidového stavitelství (Jana Klapetková), 558-559

Recenze, bibliografie

Dvacet let regenerace městských památkových rezervací a zón (Věra Kučová), 559-560

Vetřelci a volavky (Matěj Kruntorád), 560-561

Zprávy památkové péče, roč. 74, 2014

Č. 2

Editorial

Martin HORÁČEK / 81

Památky architektury a urbanismu 19. a 20. století

Jindřich VYBÍRAL: „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši / 83-90

Petr SLÁDEČEK: Evangelický kostel v Přelouči / 91-97

Ladislav ZIKMUND-LENDER: Památková péče o město v zeleni. Obnova staveb a architektonických celků 20. století v MPZ a ochranném pásmu MPR Hradec Králové v posledních letech / 98-108

Vít JAKUBÍČEK: Památková péče o město v zahradách / 109-114

Materiálie, studie

Klára MEZIHORÁKOVÁ: „Zde bydlel W. A. Mozart“. Ke stavebním dějinám domu usedlosti Bertramka v 19. a 20. století / 115-123

Ondřej MALINA: LiDAR a hornická krajina - terénní památky v „novém světle“ / 124-132

Zdeněk CHUDÁREK, Petr SKALICKÝ: Obnova opatské kaple ve Zlaté Koruně / 133-138

Iva STEINOVÁ: Z průzkumu židovských hřbitovů. Židovský hřbitov v Nové Cerekvi / 139-145

Ján ČÁNI, Lenka MILITKÁ, Pavla POPELÁŘOVÁ, Martin TOMÁŠEK: Aktivní památková ochrana nemovitých a movitých archeologických nálezů na příkladu těžebního areálu zlata u Netřebic. První etapa projektu / 146-150

Různé

Dalibor LEŠOVSKÝ: Ester před Ahasverem a Šalamounův soud – „zapomenuté“ obrazy Paula Trogera / 151-153

Matyáš KRACÍK: Demolice velkoskladů Třebešín / 154-155

Expertní komise NPÚ pro poválečné nemovité památky / 155-156

Pavel JERIE: K jubileu doc. PhDr. Josefa Štulce / 156-157

Jan ŽIŽKA: Jubileum Ing. Petra Macka, Ph.D. / 157-158

Vojtěch LÁSKA: K životnímu jubileu Ing. Jana Žižky / 158

Semináře, konference, akce

Dagmar FETTEROVÁ: 34. výroční setkání oranžeristů AKO e. V. ve Wormsu / 158-159

Recenze, bibliografie

Ladislav ZIKMUND-LENDER: Architektura posledních věcí / 160-161

Martin GAŽI: Soustředění na „úzké obzory“. Dvě publikace o místních dějinách a památkovém fondu Zlatokorunska / 161-164

Ludvík LOSOS: Metodická příručka k záchraně historických omítek / 164-165

Odkazy

Web redakce.