Miloš Říha: Porovnání verzí
(n + text TZ NPÚ) |
m (psaní) |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Doktor filozofie a historik Miloš Říha na ruinu kdysi tak významného zámku Kynžvart přišel jako kastelán v roce 1992 – tehdy byl zámek již 16. rok uzavřen pro veřejnost. Řádila zde dřevomorka, původní hodnotný mobiliář byl mezi lety 1984 a 1987 rozvezen na jiné památky, nezůstaly mnohdy ani dveře, podlahy a stropy; zámek měl pouze dva zaměstnance. | Doktor filozofie a historik Miloš Říha na ruinu kdysi tak významného zámku Kynžvart přišel jako kastelán v roce 1992 – tehdy byl zámek již 16. rok uzavřen pro veřejnost. Řádila zde dřevomorka, původní hodnotný mobiliář byl mezi lety 1984 a 1987 rozvezen na jiné památky, nezůstaly mnohdy ani dveře, podlahy a stropy; zámek měl pouze dva zaměstnance. | ||
Kompletní stavební a památková obnova zámku stála v letech 1998–2000 téměř 90 mil. Kč, s dotací 1,158 mil. EUR z Evropské unie. Kynžvart byl veřejnosti znovu otevřen v roce 2000. Za osm let tak Miloš Říha dokázal svým vedením ze zámku vybudovat nádherný autentický a provozně soběstačný objekt s návštěvností kolem pětatřiceti tisíc lidí ročně. Nyní, po 23 letech jeho působení, je zámek příkladně obnovený a vzorně udržovaný, má přes dvacet zaměstnanců, 25 instalovaných místností na hlavní prohlídkové trase a bezvadný studijní depozitář, vybudovaný za 9 mil. Kč, s dotací Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru. Zámek Kynžvart obklopuje rozsáhlý téměř 300 hektarový park s romantickými zastaveními. Těžkým diplomatickým úkolem bylo do zámku navrátit veškeré rozvezené předměty, kterých byly stovky tun. Kastelánovi Milošovi Říhovi se to podařilo – dnes je chloubou zámku do původní podoby obnovený kynžvartský kabinet kuriozit, vzácná šlechtická knihovna s 42 tisíci svazky a velmi hodnotné umělecké sbírky. | Kompletní stavební a památková obnova zámku stála v letech 1998–2000 téměř 90 mil. Kč, s dotací 1,158 mil. EUR z Evropské unie. Kynžvart byl veřejnosti znovu otevřen v roce 2000. Za osm let tak Miloš Říha dokázal svým vedením ze zámku vybudovat nádherný autentický a provozně soběstačný objekt s návštěvností kolem pětatřiceti tisíc lidí ročně. Nyní, po 23 letech jeho působení, je zámek příkladně obnovený a vzorně udržovaný, má přes dvacet zaměstnanců, 25 instalovaných místností na hlavní prohlídkové trase a bezvadný studijní depozitář, vybudovaný za 9 mil. Kč, s dotací Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru. Zámek Kynžvart obklopuje rozsáhlý téměř 300 hektarový park s romantickými zastaveními. Těžkým diplomatickým úkolem bylo do zámku navrátit veškeré rozvezené předměty, kterých byly stovky tun. Kastelánovi Milošovi Říhovi se to podařilo – dnes je chloubou zámku do původní podoby obnovený kynžvartský kabinet kuriozit, vzácná šlechtická knihovna s 42 tisíci svazky a velmi hodnotné umělecké sbírky. | ||
| + | |||
Kastelán Miloš Říha také na zámku Kynžvart prostudoval a zpracoval původní dobové muzejní katalogy a originální rukopisné inventáře. Získané informace pomohly osvětlit původ a historii mnoha pamětihodných starobylých kuriozit a vrátit jim jejich dávno zapomenutý příběh. Na internetu Miloš Říha publikoval na 80 takových povídání pod názvem „Kynžvartské muzeum příběhů“. | Kastelán Miloš Říha také na zámku Kynžvart prostudoval a zpracoval původní dobové muzejní katalogy a originální rukopisné inventáře. Získané informace pomohly osvětlit původ a historii mnoha pamětihodných starobylých kuriozit a vrátit jim jejich dávno zapomenutý příběh. Na internetu Miloš Říha publikoval na 80 takových povídání pod názvem „Kynžvartské muzeum příběhů“. | ||
| + | |||
Rok po znovuotevření byl zámek prohlášen za národní kulturní památku (2001), v roce 2008 byl Kynžvart pro své mimořádné kvality zařazen na seznam evropského dědictví. Kynžvartská daguerrotypie, nejstarší "fotografie" na světě, byla prohlášena za národní kulturní památku v roce 2005 a čeká na zápis do registru UNESCO Paměť světa, který sdružuje nejvzácnější položky dokumentárního dědictví světového významu. | Rok po znovuotevření byl zámek prohlášen za národní kulturní památku (2001), v roce 2008 byl Kynžvart pro své mimořádné kvality zařazen na seznam evropského dědictví. Kynžvartská daguerrotypie, nejstarší "fotografie" na světě, byla prohlášena za národní kulturní památku v roce 2005 a čeká na zápis do registru UNESCO Paměť světa, který sdružuje nejvzácnější položky dokumentárního dědictví světového významu. | ||
| + | |||
Kastelán Miloš Říha odchází ze zámku Kynžvart dne 30. června 2015, ale jak sám uvádí: „Domnívám se, že nový kastelán má všechny předpoklady pro to, aby se fenomén zámku Kynžvart mohl dále rozvíjet. Ing. Ondřeje Cinka dobře znám už deset let z jeho předchozího místa působení a pro mě je tím nejlepším doporučením především jeho chuť na zámku pracovat s plným nasazením.“ Nově nastupující kastelán však nebude jen sklízet plody svého předchůdce – na zámku ho čeká mnoho práce: "Kynžvartský zámecký areál patří k těm nejrozsáhlejším a také sbírky co do množství a kvality jsou srovnatelné jen s málo objekty. Několik budov v zámeckém parku čeká na památkovou obnovu. Vedle stavebních akcí je jedním z mých hlavních úkolů zvýšit povědomí o kvalitách zámku a více konkurovat jiným volnočasovým aktivitám v kraji," nastiňuje svou vizi kastelán Ondřej Cink. | Kastelán Miloš Říha odchází ze zámku Kynžvart dne 30. června 2015, ale jak sám uvádí: „Domnívám se, že nový kastelán má všechny předpoklady pro to, aby se fenomén zámku Kynžvart mohl dále rozvíjet. Ing. Ondřeje Cinka dobře znám už deset let z jeho předchozího místa působení a pro mě je tím nejlepším doporučením především jeho chuť na zámku pracovat s plným nasazením.“ Nově nastupující kastelán však nebude jen sklízet plody svého předchůdce – na zámku ho čeká mnoho práce: "Kynžvartský zámecký areál patří k těm nejrozsáhlejším a také sbírky co do množství a kvality jsou srovnatelné jen s málo objekty. Několik budov v zámeckém parku čeká na památkovou obnovu. Vedle stavebních akcí je jedním z mých hlavních úkolů zvýšit povědomí o kvalitách zámku a více konkurovat jiným volnočasovým aktivitám v kraji," nastiňuje svou vizi kastelán Ondřej Cink. | ||
[http://www.npu.cz/news/16806-n/ Zdroj]. | [http://www.npu.cz/news/16806-n/ Zdroj]. | ||
Verze z 1. 7. 2015, 09:52
PhDr. Miloš Říha, 1992 – 30.6.2015 kastelán zámku Kynžvart
PhDr. Miloš Říha na působil zámku Kynžvart od srpna 1992. Po studiích pracoval 14 let v regionálním muzeu ve Skalici na Slovensku jako archeolog, potom čtyři roky vedl Ústav lidového umění ve Strážnici, kde měl na starost strážnický zámek, skanzen i Mezinárodní folklorní festival a odtud pak přišel na zámek Kynžvart. Od roku 2007 působí jako podnikatelský, finanční, organizační a ekonomický poradce. Uplatňuje přitom své zkušenosti při přípravě a realizaci projektů, financovaných z prostředků EU v programu Phare, Interreg, SROP, Finančních mechanismů EHP/Norska, ROP, IOP i dalších programů (dosud přes 30 zpracovaných projektových žádostí s vysokým procentem úspěšnosti) a rovněž uplatňuje své zkušenosti hodnotitele při hodnocení projektů (přes 100 hodnocených projektů).
S koncem června odchází z pozice kastelána státního zámku Kynžvart PhDr. Miloš Říha. Z kdysi téměř odepsané ruiny vybudoval příkladně obnovený zámek, který byl následně prohlášen národní kulturní památkou. Novým kastelánem se prvního července stane Ing. Ondřej Cink.
Doktor filozofie a historik Miloš Říha na ruinu kdysi tak významného zámku Kynžvart přišel jako kastelán v roce 1992 – tehdy byl zámek již 16. rok uzavřen pro veřejnost. Řádila zde dřevomorka, původní hodnotný mobiliář byl mezi lety 1984 a 1987 rozvezen na jiné památky, nezůstaly mnohdy ani dveře, podlahy a stropy; zámek měl pouze dva zaměstnance. Kompletní stavební a památková obnova zámku stála v letech 1998–2000 téměř 90 mil. Kč, s dotací 1,158 mil. EUR z Evropské unie. Kynžvart byl veřejnosti znovu otevřen v roce 2000. Za osm let tak Miloš Říha dokázal svým vedením ze zámku vybudovat nádherný autentický a provozně soběstačný objekt s návštěvností kolem pětatřiceti tisíc lidí ročně. Nyní, po 23 letech jeho působení, je zámek příkladně obnovený a vzorně udržovaný, má přes dvacet zaměstnanců, 25 instalovaných místností na hlavní prohlídkové trase a bezvadný studijní depozitář, vybudovaný za 9 mil. Kč, s dotací Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru. Zámek Kynžvart obklopuje rozsáhlý téměř 300 hektarový park s romantickými zastaveními. Těžkým diplomatickým úkolem bylo do zámku navrátit veškeré rozvezené předměty, kterých byly stovky tun. Kastelánovi Milošovi Říhovi se to podařilo – dnes je chloubou zámku do původní podoby obnovený kynžvartský kabinet kuriozit, vzácná šlechtická knihovna s 42 tisíci svazky a velmi hodnotné umělecké sbírky.
Kastelán Miloš Říha také na zámku Kynžvart prostudoval a zpracoval původní dobové muzejní katalogy a originální rukopisné inventáře. Získané informace pomohly osvětlit původ a historii mnoha pamětihodných starobylých kuriozit a vrátit jim jejich dávno zapomenutý příběh. Na internetu Miloš Říha publikoval na 80 takových povídání pod názvem „Kynžvartské muzeum příběhů“.
Rok po znovuotevření byl zámek prohlášen za národní kulturní památku (2001), v roce 2008 byl Kynžvart pro své mimořádné kvality zařazen na seznam evropského dědictví. Kynžvartská daguerrotypie, nejstarší "fotografie" na světě, byla prohlášena za národní kulturní památku v roce 2005 a čeká na zápis do registru UNESCO Paměť světa, který sdružuje nejvzácnější položky dokumentárního dědictví světového významu.
Kastelán Miloš Říha odchází ze zámku Kynžvart dne 30. června 2015, ale jak sám uvádí: „Domnívám se, že nový kastelán má všechny předpoklady pro to, aby se fenomén zámku Kynžvart mohl dále rozvíjet. Ing. Ondřeje Cinka dobře znám už deset let z jeho předchozího místa působení a pro mě je tím nejlepším doporučením především jeho chuť na zámku pracovat s plným nasazením.“ Nově nastupující kastelán však nebude jen sklízet plody svého předchůdce – na zámku ho čeká mnoho práce: "Kynžvartský zámecký areál patří k těm nejrozsáhlejším a také sbírky co do množství a kvality jsou srovnatelné jen s málo objekty. Několik budov v zámeckém parku čeká na památkovou obnovu. Vedle stavebních akcí je jedním z mých hlavních úkolů zvýšit povědomí o kvalitách zámku a více konkurovat jiným volnočasovým aktivitám v kraji," nastiňuje svou vizi kastelán Ondřej Cink.
