Z Wikimentum

Publikace: Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska: Porovnání verzí

(redlink autorka)
m (→‎Recenze: kor kat)
 
Řádek 39: Řádek 39:
 
20180211 | [http://regiony.impuls.cz/hluboka-trebon-schwarzenbergove-kniha-dyg-/jihocesky-kraj.aspx?c=A180211_094004_imp-jihocesky_kov Hluboká jako barokní zámek i zmizelý oblouk Vltavy. Kniha ukazuje proměny] (regiony.impuls.cz).
 
20180211 | [http://regiony.impuls.cz/hluboka-trebon-schwarzenbergove-kniha-dyg-/jihocesky-kraj.aspx?c=A180211_094004_imp-jihocesky_kov Hluboká jako barokní zámek i zmizelý oblouk Vltavy. Kniha ukazuje proměny] (regiony.impuls.cz).
  
[[Kategorie:Publikace NPÚ 2017|Publikace NPÚ 2017]]
+
[[Kategorie:Publikace NPÚ 2017|Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska]]
 
[[Kategorie:Kulturní krajina|Kulturní krajina]]
 
[[Kategorie:Kulturní krajina|Kulturní krajina]]

Aktuální verze z 14. 2. 2018, 22:52

NPÚ. Publikace >

Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska

Ludmila Ourodová-Hronková (ed.) a kol.: Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, České Budějovice 2017, 288 s. ISBN 978-80-85033-79-3

E-shop NPÚ.

Anotace

Region Třeboňska a Hlubocka je možné vymezit rozsahem zdejších bývalých panství. Činnost jejich majitelů proměňovala podobu této části jihočeské krajiny po celá staletí. Její svébytný výraz byl již od středověku formován zejména aktivitami rodu pánů z Růže (Třeboň byla v jejich držení v letech 1250–1611) a od šedesátých let 17. století Schwarzenbergů. Deset generací jejich rodu tak dostalo jedinečnou příležitost vtisknout krajině specifický ráz. Vedle rozsáhlých úprav noblesních schwarzenberských sídel zde v průběhu tří staletí vznikalo množství kostelů, kaplí, panských dvorů, hospodářských a správních objektů, mysliven, hájoven, božích muk či památníků. Ve „schwarzenberském slohu“ vystavěné budovy s režnými cihlovými a kamennými fasádami – ať již jde o hospodářské budovy nebo školy – se odrážejí v hladinách rybníků a vytvářejí tak neopakovatelnou atmosféru, genia loci. Knižní katalog výstavy předkládá formou případových studií patnácti autorů některé významné aspekty dominant této krajiny v průběhu 17.–20. století.

Obsah

  • Obrazy Hlubocka a Třeboňska: portréty krajiny a „jejích“ lidí (Ludmila Ourodová-Hronková)
  • Zahradní a krajinářská tvorba na panstvích Hluboká a Třeboň (Marek Ehrlich)
  • Dokumentace Hlubocka a Třeboňska v díle Ferdinanda Runka (Mája Havlová)
  • Hospodářské dvory na Hlubocku a Třeboňsku (Jan Žižka)
  • Schwarzenberská lovecká zařízení (David Tuma)
  • Schwarzenberské myslivny a hájovny na panstvích Třeboň a Hluboká (Pavel Koblasa)
  • Lovecké tradice Schwarzenbergů a dochované artefakty (Zuzana Vaverková)
  • Příprava a průběh honů na třeboňském a hlubockém panství – příklad roku 1865 (Pavel Matlas, Ludmila Ourodová-Hronková)
  • Hlubocká lovecká sezóna v letech 1850–1941 (Kristina Popelka)
  • Návštěvy a společenské události na zámku Hluboká v letech 1850–1930 (Kristina Popelka)
  • Turistická krajina (Ludmila Ourodová-Hronková)
  • Sportovní aktivity posledních Schwarzenbergů na Hlubocku (Markéta Slabová)
  • Oslavy zlaté svatby u hlubockých Schwarzenbergů v roce 1907 (Anna Kubíková)
  • Pomníky a památníky (Ludmila Ourodová-Hronková, Jakub Drozda)
  • Duchovní krajina Hlubocka a Třeboňska (Pavel Hájek)
  • Tichý dům u sv. Jiljí: Pohřby jako prostředek reprezentace rodu Schwarzenbergů na Třeboňsku v letech 1681–1939 (Václav Grubhoffer)
  • Literární ozvěny knížecího lesku a pohody na Hlubocku a Třeboňsku (Jindřich Špinar)

Závěrem

Literatura

Summary

Místní rejstřík

Odkazy

Recenze

20180211 | Hluboká jako barokní zámek i zmizelý oblouk Vltavy. Kniha ukazuje proměny (regiony.impuls.cz).