Donjon: Porovnání verzí
m (popiska) |
(link Tyrov) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Obytná a obranná věž hradu, typická pro francouzskou středověkou architekturu. Užívala se ovšem i v dalších evropských zemích. | Obytná a obranná věž hradu, typická pro francouzskou středověkou architekturu. Užívala se ovšem i v dalších evropských zemích. | ||
| − | Oproti u nás běžnější dominantní hradní věži, obvykle označované jako hláska či bergfrit, jsou donjony většinou mohutnější, protože v horních podlažích obsahují reprezentační a obytné místnosti. Samozřejmě jsou vybaveny i obrannými prvky, střílnami, ochozy s cimbuřím apod. | + | Oproti u nás běžnější dominantní hradní věži, obvykle označované jako hláska či [[bergfrit]], jsou donjony většinou mohutnější, protože v horních podlažích obsahují reprezentační a obytné místnosti. Samozřejmě jsou vybaveny i obrannými prvky, střílnami, ochozy s cimbuřím apod. |
Na našem území je nejstarším doloženým donjonem věž [[Přimda (TC), hrad|hradu Přimda]] z 20. let 12. století. | Na našem území je nejstarším doloženým donjonem věž [[Přimda (TC), hrad|hradu Přimda]] z 20. let 12. století. | ||
| − | Pozdně románského stáří je mohutná Hlízová věž na [[Zvíkov (PI), hrad|Zvíkově]], vrcholně gotického pak hlavní věž [[Karlštejn (BE), hrad|Karlštejna]] (kde ovšem znaky donjonu nese i Mariánská věž). | + | Do románského období připadá též hlavní věž na [[Landštejn (JH), hrad|Landštejně]], obsahující i [[kaple|kapli]]. Za pozdně románskou či raně gotickou je považována i mohutná stavba věžového paláce na Rabí (podle posledních výzkumů řazená až do první poloviny 14. století). Raně gotického původu je velký věžový palác na [[Týřov (okres Rakovník), zřícenina hradu, PK:14623858|Týřově]]. |
| + | |||
| + | Pozdně románského až raně gotického stáří je mohutná Hlízová věž na [[Zvíkov (PI), hrad|Zvíkově]], vrcholně gotického pak hlavní věž [[Karlštejn (BE), hrad|Karlštejna]] (kde ovšem znaky donjonu nese i Mariánská věž). | ||
| + | |||
| + | Skromnější variantu donjonu představovala ústřední budova věžového paláce [[Kozí Hrádek (TA)|Kozího Hrádku]]. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 15: | Řádek 19: | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| + | *[https://cs.wikipedia.org/wiki/Donjon Wikipedie] | ||
Aktuální verze z 29. 10. 2017, 20:48
Home > Terminologický slovník
Obytná a obranná věž hradu, typická pro francouzskou středověkou architekturu. Užívala se ovšem i v dalších evropských zemích.
Oproti u nás běžnější dominantní hradní věži, obvykle označované jako hláska či bergfrit, jsou donjony většinou mohutnější, protože v horních podlažích obsahují reprezentační a obytné místnosti. Samozřejmě jsou vybaveny i obrannými prvky, střílnami, ochozy s cimbuřím apod.
Na našem území je nejstarším doloženým donjonem věž hradu Přimda z 20. let 12. století.
Do románského období připadá též hlavní věž na Landštejně, obsahující i kapli. Za pozdně románskou či raně gotickou je považována i mohutná stavba věžového paláce na Rabí (podle posledních výzkumů řazená až do první poloviny 14. století). Raně gotického původu je velký věžový palác na Týřově.
Pozdně románského až raně gotického stáří je mohutná Hlízová věž na Zvíkově, vrcholně gotického pak hlavní věž Karlštejna (kde ovšem znaky donjonu nese i Mariánská věž).
Skromnější variantu donjonu představovala ústřední budova věžového paláce Kozího Hrádku.
