Zprávy památkové péče

Národní památkový ústav > Publikace > Zprávy památkové péče

Odborný časopis památkové péče, vydávaný Národním památkovým ústavem z pověření Ministerstva kultury ČR.

ISSN 1210-5538

Změny názvu

• Zprávy památkové péče, 1937-1961
• Památková péče, 1962-1976
• Památky a příroda, 1976-1991
• Zprávy památkové péče, 1992-

Redakční rada

Členové (03.08.2014)

PhDr. Kateřina Bečková (předsedkyně)

Mgr. Lukáš Hyťha (šéfredaktor)

Mgr. Karel Foud

Mgr. Martin Gaži

prof. doc. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa

Mgr. Martin Horáček, Ph.D.

Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc.

prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.

Mgr. Jiří Křížek

Ing. arch. Karel Kuča

Ing. arch. Věra Kučová

doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.

Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.

PhDr. Ivan Prokop Muchka

PhDr. Vratislav Nejedlý, CSc.

Mgr. Marta Sedláková

Ing. Jan Sommer

doc. PhDr. Josef Štulc

PhDr. Michal Tryml

Historie časopisu

Zprávy památkové péče (1937–1961)

První číslo časopisu nesoucí titul Zprávy památkové péče vyšlo v lednu 1937. Periodikum začalo vycházet desetkrát ročně a mělo být českou obdobou již existujících národních časopisů moderní památkové péče Die Denkmalpflege (od 1899) nebo Les Monuments historiques de France (od 1936). Na příklad belgický národní časopis pro památkovou péči Bulletin de la Commission royale des monuments et des sites byl založen později, až v roce 1949. Vedením redakce byl v začátcích pověřen právník a ministerský úředník Dr. Otto Placht. Již tehdy ale byly Zprávy památkové péče obklopeny předními odborníky a zároveň neúnavnými bojovníky za zachování památek v čele se Zdeňkem Wirthem, Antonínem Kutalem, Pavlem Janákem, Vincencem Kramářem a mnoha dalšími. Ten také vytyčil ideový záměr časopisu: „časopis chce doplniti soustavu [již existujících vlastivědných časopisů] stručným přehledem všeho, co je na polích památkové péče pěstováno, a informovati o všem, co tuto péči usměrňuje.“ Časopis měl informovat o legislativě, administrativě, organizaci a personáliích památkové péče, o činnosti úřadů, jichž se zachovávání památkového fondu týkalo, o činnosti muzeí a dalších vědeckých institucí, archivů, společností, spolků a jednot. Už od počátků měl zabírat ve svém zaměření jak otázky teorie památkové péče, tak její praxe.

Během druhé světové války, resp. v letech 1942–1947 časopis nevycházel. První poválečné číslo se pochopitelně věnovalo nápravě válečných škod. Od roku 1949 se zkvalitnila i forma časopisu, začal vycházet 8x ročně na křídovém papíře a věnoval se přede vším nově ustaveným městským památkovým rezervacím. Od roku 1954 začal vycházet časopis opět 10x ročně a začal se věnovat především tématům středověku a rozporům mezi restaurací a konzervací uměleckého díla.

Památková péče (1962–1976)

Od roku 1962 musel časopis změnit svůj název na Památková péče. V duchu ideologizace obsahu časopisu bylo vytyčeno, že nyní má časopis za cíl prezentovat stav památkové péče především nejširší veřejnosti a zaměřit se měl na výměnu praktických zkušeností. Určitá politická uvolněnost se však projevila v několika rubrikách (např. Volná tribuna či Pro a proti) a přínosné byly také soupisy restaurátorských prací. Od poloviny 60. let je uvolnění poměrů již zcela patrné na četných překladech ze zahraničí a samostatná rubrika informovala o nové mezinárodní organizaci ICOMOS (zal. 1964). Po roce 1968 se snížila periodicita časopisu, začal vycházet pouze 4x ročně. Normalizace se drala i na stránky časopisu památkové péče. Tehdejší šéfredaktor časopisu dr. Vladimír Novotný psal: „Nesmíme však zapomínat, že i my jsme povinni straně k dosažení vytčeného cíle pomáhat.“

Památky a příroda (1976–1992)

V roce 1976 se časopis přejmenoval na Památky a příroda, přestože ochraně krajiny a přírodního bohatství se stránky časopisu věnovaly intenzivně už od padesátých let. Časopis se tematicky rozdělil na dvě části – Památkové péče a Ochrana přírody a zvýšila se periodicita na 10x ročně. „Jak kulturní památky, tak i přírodní útvary nazíráme dnes v jejich vzájemné vazbě, zejména pak v jejich poměru k okolí i všem složkám života,“ psal tehdy úvodník nově koncipovaného čísla. V roce 1983 se oddělily redakce obou částí časopisu i fyzicky – Památková péče se odstěhovala na Pohořelec a Ochrana přírody zůstala na Valdštejnském náměstí. V roce 1984 byl jmenován redakční kruh, jehož členy se stali dnešní přední odborníci a spolupracovníci časopisu: Ivo Hlobil, Jiří Kropáček, Tomáš Durdík, Josef Štulc, Ivan P. Muchka ad.

Během osmdesátých let byly zavedeny nové rubriky, např. Technologie, konzervování, restaurování, do části přírodovědné začal přispívat kresleným humorem Vladimír Jiránek. Po revoluci byl v roce 1990 zrušen redakční kruh a vymizely samozřejmě ideologicky zabarvené články. V témže roce vyšly zásady jednotné úpravy příspěvků pro sjednocení formálních náležitostí publikovaných článků.

Zprávy památkové péče podruhé (od 1992)

V roce 1992 se časopisy Ochrana přírody a Památkové péče opět rozdělily na dvě samostatná periodika a památkářský časopis byl přejmenován na Zprávy památkové péče. Důraz měl být kladen na památkovou praxi, politiku rozdělování financí na obnovu památkového fondu, stav památek a na zdařilé i méně zdařilé příklady rekonstrukcí a restaurátorských zásahů. Od roku 1993 sídlí redakce na Valdštejnském náměstí 3. Od roku 1995 začaly vycházet první metodické přílohy, které se později oddělily v samostatné publikace. Od roku 2003 má časopis dnešní podobu, kdy byl rozdělen na část barevnou na křídovém papíře s vědeckými studiemi a část kulérovou se zprávami, recenzemi, personáliemi a kratšími články. Od roku 2014 se celé sešity tisknou na kvalitní křídový papír; tato změna prospěla zejména kvalitě obrazového doprovodu stručných operativních zpráv např. o objevech památek.

Vzhledem k ekonomickým podmínkách vydávání časopisu docházelo v letech 2013 a 2014 k některým výraznějším změnám. Časopis současně získával rostoucí prestiž a význam v instituci, protože díky zařazení mezi periodika přinášející výsledky vědecko-výzkumných projektů získal nepominutelnou pozici i z pohledu hospodářské situace NPÚ. Přesto v roce 2014 bylo rozhodnuto ukončit honorování článků, které prezentují výsledky vědecko-výzkumné činnosti.

Více o historii časopisu najdete v textu Lucie Ernstové z č. 5/2007 (s. 381–388)

Obsahy ročníků/čísel

Zprávy památkové péče, ročník 1, 1937

Zprávy památkové péče, ročník 6, 1942 - 1, 2, 3, 4, 5-6, 7-8

Zprávy památkové péče, ročník 69, 2009

Č.: 1, 2, 3, 4, 5, 6

Příloha: 51. Metodika zpracování knihovních fondů a sbírek, 2014. Zuzana HÁJKOVÁ, Pavel HÁJEK, Petr MAŠEK. ISBN 978-80-7480-004-7. Příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 69, 2009, č. 6. Vyšlo jako součást ediční řady Odborné a metodické publikace. PDF/MIS. PDF.

Zprávy památkové péče, ročník 71, 2001

č. 3

Zprávy památkové péče, ročník 73, 2013

Č. 6

TOMÁŠEK Martin: Editorial, 505

Materiálie, studie

Petr Arijčuk: Tvorba Johanna Lucase Krackera pro loucké premonstráty. Příspěvek k recepci kompozičních motivů Paula Trogera, 507-518

Lenka Buchbergerová: Památkové a urbanistické hodnoty Městské památkové zóny Plzeň – Bezovka, se zvláštním důrazem na dílo architekta Viléma Beera, 519-524

Katarína Haberlandová: České osobnosti v kontexte začiatkov ochrany pamiatok na Slovensku po roku 1918, 525-527

Josef Jan Kovář: Archeologie a geocaching. Případová studie Vildenberk, 528-531 academia.edu

Iva Steinová: Z průzkumů židovských hřbitovů. Židovský hřbitov ve Stříteži, 532-535

Josef Halda, Petr Kotlík, Zdeněk Štaffen: Biologické napadení kamene soch a reliéfů v Novém lese u Kuksu a možnosti jeho potlačení, 536-542

Jana Daňková, Miroslava Mamoňová, Ladislav Reinprecht: Materiálový průzkum krovových konstrukcí v klášteře premonstrátů v Želivě, 543-547

Petr Kuneš: Charakterizace malt Juditina mostu, 548-554

Různé

Nový občanský zákoník a památková péče (Michal Tupý, Martin Zídek), 555-557

Semináře, konference, akce

Po stopách moderny v Hradci Králové (Ladislav Zikmund-Lender), 558

Mistři lidového stavitelství (Jana Klapetková), 558-559

Recenze, bibliografie

Dvacet let regenerace městských památkových rezervací a zón (Věra Kučová), 559-560

Vetřelci a volavky (Matěj Kruntorád), 560-561

Zprávy památkové péče, roč. 74, 2014

1 | 2 | 3 | 4 | 4 | 6 |

Č. 1

Editorial

Jiří KŘÍŽEK /1

Materiálie, studie

Ivana BOHÁČOVÁ, Bořivoj NECHVÁTAL: Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP Praha-Vyšehrad /3

Daniela KARASOVÁ: Josef Gočár znovuobjevený. K nalezení části významného kubistického nábytkového souboru /12

Kateřina HOUŠKOVÁ: Hotel Intercontinental v Praze. Historie a současnost z pohledu památkové péče /17

Václav HORÁK: Genealogické poznámky k působení zvonařského rodu Schrötterů /26

Karel KUČA: Oblasti dochovaných strukturálně výrazných plužin v České republice /34

David TUMA: Těžební areály u Zaječova, železárny ve Strašnicích a areál dolní huti v Dobřívu /50

Ladislav KLUSÁČEK, Zdeněk BAŽANT: Historické konstrukce ztužené lany /61

Různé

Vratislav NEJEDLÝ: Vzpomínka na Miloše Suchomela /67

Miloš SUCHOMEL: Zpráva o nezvěstném originálu Widemannovy sochy sv. Josefa s Ježíškem /67

Milan JANČO: Úspěšná certifikace metodik NPÚ /69

Semináře, konference, akce

Věra KUČOVÁ: Industriální a hornické krajiny a jejich definice – workshop ve Freibergu /70

Lenka MILITKÁ, Pavla POPELÁŘOVÁ: Čtvrté výjezdní zasedání archeologů Národního památkového ústavu v Kroměříži /71

Recenze, bibliografie

Karel KIBIC: Nový sborník o Vyšehradě /72

Martin HORÁČEK: Industriální topografie Olomouckého kraje /73

Matěj VODIČKA: Architektura ve službách motorismu /74

Ondřej VÍCHA: Ochrana světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO ve středoevropském právním kontextu /76

Č. 2

Editorial

Martin HORÁČEK / 81

Památky architektury a urbanismu 19. a 20. století

Jindřich VYBÍRAL: „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši / 83-90

Petr SLÁDEČEK: Evangelický kostel v Přelouči / 91-97

Ladislav ZIKMUND-LENDER: Památková péče o město v zeleni. Obnova staveb a architektonických celků 20. století v MPZ a ochranném pásmu MPR Hradec Králové v posledních letech / 98-108

Vít JAKUBÍČEK: Památková péče o město v zahradách / 109-114

Materiálie, studie

Klára MEZIHORÁKOVÁ: „Zde bydlel W. A. Mozart“. Ke stavebním dějinám domu usedlosti Bertramka v 19. a 20. století / 115-123

Ondřej MALINA: LiDAR a hornická krajina - terénní památky v „novém světle“ / 124-132 academia.edu

Zdeněk CHUDÁREK, Petr SKALICKÝ: Obnova opatské kaple ve Zlaté Koruně / 133-138 academia.edu

Iva STEINOVÁ: Z průzkumu židovských hřbitovů. Židovský hřbitov v Nové Cerekvi / 139-145

Ján ČÁNI, Lenka MILITKÁ, Pavla POPELÁŘOVÁ, Martin TOMÁŠEK: Aktivní památková ochrana nemovitých a movitých archeologických nálezů na příkladu těžebního areálu zlata u Netřebic. První etapa projektu / 146-150

Různé

Dalibor LEŠOVSKÝ: Ester před Ahasverem a Šalamounův soud – „zapomenuté“ obrazy Paula Trogera / 151-153

Matyáš KRACÍK: Demolice velkoskladů Třebešín / 154-155

Expertní komise NPÚ pro poválečné nemovité památky / 155-156

Pavel JERIE: K jubileu doc. PhDr. Josefa Štulce / 156-157

Jan ŽIŽKA: Jubileum Ing. Petra Macka, Ph.D. / 157-158

Vojtěch LÁSKA: K životnímu jubileu Ing. Jana Žižky / 158

Semináře, konference, akce

Dagmar FETTEROVÁ: 34. výroční setkání oranžeristů AKO e. V. ve Wormsu / 158-159

Recenze, bibliografie

Ladislav ZIKMUND-LENDER: Architektura posledních věcí / 160-161

Martin GAŽI: Soustředění na „úzké obzory“. Dvě publikace o místních dějinách a památkovém fondu Zlatokorunska / 161-164

Ludvík LOSOS: Metodická příručka k záchraně historických omítek / 164-165

Č. 3

Editorial

Věra Kučová / 169

In media Res

Padesát let Benátské charty

Josef Štulc: Padesát let Benátské charty / 171-174

Karel Kibic: Benátská charta a péče o naše historická města / 175-183

Věra Kučová: Ochrana historických měst a vesnic jako trvale aktuální a mezinárodní téma památkové péče v kontextu českých zemí / 184-192

Karel Kuča: Kulturněhistoricky cenná území České republiky a možnosti ochrany jejich památkových hodnot z titulu stavebního zákona / 193-202

Vlastislav Ouroda: Vývoj nástrojů územní památkové ochrany a jejich využitelnost v prostředí středoevropských historických měst / 203-211

Klára Hodaňová, Věra Horová, Karel Kuča: Specifika památkového hodnocení baťovské zástavby Zlína / 212-219

Helga Kozelská Bencúrová, Aleš Palacký: Urbanistické soubory socialistického realismu. Východiska, hodnoty, ochrana / 220-229

Michaela Špinarová, Jindřich Špinar: Drobná typologicky podobná městská sídla v Pomalší / 230-237

Jiří Olšan, Daniel Šnejd: Pasport - nástroj péče o památky zahradního umění / 238-245

Jaroslav Podliska, Martin Tomášek: Na okraj archeologické památkové péče / 246-250

Různé

Mezinárodní charta o restaurování památek a sídel (aktualizovaný překlad) / 251-252 (Aktuální překlad ZDE.)

Alexandra Křížová: Nové národní kulturní památky / 252-254

Anna Schránilová: Demolice přístavby nejvyššího purkrabství Pražského hradu / 254-255

Jana Marešová: 80 let od úmrtí Karla Chytila (1857–1934) / 255-256

Semináře, konference, akce

Milan Jančo: Edukace a prezentace archeologického kulturního dědictví. Metody, přístupy, stanoviska / 256-257

Věra Kučová: Geoparky a kulturní dědictví / 257-259

Recenze, bibliografie

Milan Jančo: Slovensko a UNESCO. Publikace pro zrakově znevýhodněné / 260

Martin Halata: Nová publikace o historii Jubilejního divadla císaře Františka Josefa v Lublani / 260-261

Č. 4

Editorial

KŘÍŽEK, Jiří / 265.

In Medias Res

NEJEDLÝ, Vratislav, 1. světová válka, památky a památkáři / 267–278.

KŘÍŽEK, Jiří, Památkář ve Velké válce / 279–282.

UHLÍKOVÁ, Kristina, Bezradnost nad uměleckými konfiskáty z majetku bývalé rakousko-uherské panovnické rodiny / 283–292.

SKŘEBSKÁ, Renata, Umění ve válce a válka v umění / 293–302.

MATĚJ, Miloš, Podíl výrobních podniků na území České republiky na výstavbě flotily rakousko-uherských bitevních lodí / 303–309.

VÁCHA, Petr, Rekvizice zvonů v Čechách v 1. světové válce / 310–313.

HONYS, Vít, „V kalamitě, která má potkati naše české varhany…“ Rekvizice varhanních píšťal v 1. světové válce / 314–318.

BLAŽEK, Viktor, Meziválečná pomníková tvorba na Jičínsku a odkaz architekta Václava Weinzettla / 319–323.

SROVNAL, Filip, Polní kaple a brašny z kostela sv. Ignáce v Praze / 324–328.

ŽIAROVSKÝ Andrej; VAVŘINOVÁ, Valburga, Kapitán řadové lodě válečného c. a k. námořnictva Johannes von und Liechtenstein svědectvím objektivu / 329–338.

Různé

ŠTERNOVÁ, Petra, Vojenský hřbitov kulturní památkou – Lada v Podještědí / 339–341

HANZL, Miroslav, Statické zajištění a konzervace torza Velké věže hradu Lipnice / 341–343

STORM, Vojtěch, Viollet-le-Duc, architetk, teoretik, dokumentátor a restaurátor francouzské gotiky. Ke 200 výročí narození / 345–348

Recenze, bibliografie

PETÁKOVÁ, Zdeňka, Zajímavá kniha Proměny montánní krajiny přibližuje minulost Krušnohoří / 348

ZIKMUND-LENDER, Ladislav, Smutek architektury v Židenicích / 349

Č. 5

Editorial

VAVŘINOVÁ, Valburga, s. 353.

Materiálie, studie

ČEVONOVÁ, Jana: Vývoj stavebněhistorického průzkumu v českých zemích I: Od počátků k polovině 20. století, s. 355-366

VIKOVÁ, Zuzana: František Albert Libra na Trutnovsku. Tři příklady z Librovy poválečné tvorby, s. 367-372

FOREJTNÍKOVÁ, Milena, ROZKOŠNÝ, Miloš, DZURÁKOVÁ, Miriam, KONVIT, Igor, PAVLÍK, František, OLEJŠKOVÁ, Jana, MLEJNKOVÁ, Hana: Metody hodnocení ohrožení památkových objektů vybranými přírodními a antropogenními vlivy, s. 373-378

LAVIČKA, Roman: Středověká symbióza kamene, omítky a barvy na jihu Čech, s. 379-392

MICHOINOVÁ, Dagmar, SETUNSKÁ Gabriela: (Ne)tušené možnosti popularizace záchrany památek i práce památkáře, s. 393-396

JANČO, Milan: Archeologie ve městě. Prezentace movitých archeologických nálezů na místě, in situ, s. 397-402

BLAŽKOVÁ, Irena: Památkové informační systémy na rozcestí (Co dnes najdeme v památkových informačních systémech?), s. 403-406

SYROVÁ, Zuzana, SYROVÝ, Jiří: Zpracování odborných GIS dat v podrobnostech zaměření jednotlivých objektů 1:200 – 1:25, s. 407-410

SYROVÁ, Zuzana, SYROVÝ, Jiří, ŠŤOVÍČKOVÁ, Alena: Oborový informační systém památkové péče v kontextu národních a mezinárodních snah o zajištění interoperabilty, s. 411-416

Různé

ARTOUNI, Karine: Restaurování tanečního sálu na zámku Nebílovy, s. 417-422

UHLÍK, Jan: Sto let od smrti významného stavitele pivovarů a prvního pražského památkáře Jan Heraina, s. 422-424

HLUŠIČKOVÁ, Petra: Europa Nostra 2014, s. 424-426

JANČO, Milan: Muzeum bez bariér. Informační portál v rozšířené podobě, s. 426-428

KYZOUROVÁ, Ivana: K demolici prosklené vestavby z 60. let 20. století v jihozápadním rohu nádvoří Nejvyššího purkrabství, s. 428

Recenze, bibliografie

NEJEDLÝ, Vratislav: Připomenutí kvalitního soupisu z jižních Čech, s. 429

TRYML, Michal: Zdařilá kniha o opevnění Opavy, s. 429

Odkazy

Web redakce.