Zobrazení zdroje stránky Obraz sídla v krajině

[[Terminologický slovník památkové péče]] > 

'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''

Z pojmu obraz jako zjevného, většinou grafického vyjádření

== Definice ==

Celkový – přenesený dojem sídla umístěného do krajiny, v jejímž bezprostředním okolí jsou patrné stopy hlavních funkcí sídla.

== Historie ==

Pojem se používal především v malířství, později pak přeneseně i v jiných souvislostech, nejčastěji v územním plánování, při regulaci nové výstavby se zřetelem na celkový dojem, polohu dominant, siluetu a to především v dálkových pohledech. V Horním Rakousku byl roku 1989 přijat zákon o zachování a utváření sídelního obrazu, kde v čl. I §1 odst. 1 je definice: „Sídelní obraz ve smyslu tohoto zákona je charakteristické vzezření sídla nebo části sídla, nezávisle na tom, zda se pozorování děje z pohledového bodu uvnitř, nebo vně sídla“. V dalším textu se vysvětlují zásady: „Cílem ochrany sídelního obrazu a péče o obraz sídla má být záruka harmonického vývoje obrazu sídla, který bude v souladu s jeho kulturní minulostí. Toho v žádném případě nemá být dosahováno výhradně „zachováním starého“, nebo vyloučením nových kulturních vlivů v architektonickém socioekonomickém ohledu; spíše mají v těchto oborech při budoucím utváření sídelního obrazu působit také nové „proudy“. Tyto proudy mají však být uvedeny do souladu s historickými danostmi. Teprve uvědoměním minulosti, přítomnosti a budoucnosti se může obraz sídla vyvinout takovým způsobem, aby obraz sídla i v budoucnu mohl být považován za kulturní výraz obyvatel sídla, regionu, země a společnosti v souhrnu.“

Tyto zásady se případ od případu prosazují i v územně plánovací dokumentaci v České republice, ale jde převážně o autorské pojetí dokumentu.

== Obraz sídla v krajině v památkové péči ==

Poprvé použit v rámci plánů ochrany památkových hodnot sídel při zpracování plánu pro městskou památkovou zónu Jemnici v roce 1997. Plán měl následující legendu:

* Plocha ochrany veduty města – plocha, odkud se otevírají pohledy na sídlo, jeho dominanty , plocha, která tvoří nedílný rámec sídla, např. údolí, nad nímž je sídlo na ostrožně položeno apod.
* Vodní plochy – řeky, potoky, rybníky většinou se jedná buď o vodní plochy v okolí sídla upravené, nádrže hospodářské či okrasné
* Zeleň chráněná jako kulturní památka (zahrady, parky panského sídla či vil)
* Zeleň navržená za kulturní památku
* Městská zeleň komponovaná plošná (druhotně využité hradební a parkánové příkopy, městské parky, okolí církevních staveb a plocha nad stavbami středověkého vodovodu)
* Zeleň komponovaná liniová (aleje v sídle i v krajině)
* Přírodní prvky dotvářející obraz sídla v krajině (poldery, louky, městský les, který tvořil nedílnou součást sídla, ke každému městišti – parcele – připadal příslušný díl lesa)
* Centra osídlení – lokační osy – ulice a dálkové komunikace, podél nichž se zástavba rozrůstala, též náměstí a plácky
* Zástavba dotvářející obraz sídla předměstská zástavba podílející se významnou měrou na dojmu sídla, především zástavba na svazích ostrožny a na svazích údolí
* Hlavní dominanty pozitivní i negativní, tedy věže kostelů i komíny kotelen a továren

== Literatura ==

* Zemský zákon z 8.listopadu 1989 o zachování a utváření sídelního obrazu /Hornorakouský zákon obrazu sídel/.
* Almanach programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón V, Ministerstvo kultury České republiky, Praha 2000, ISBN 80-86310-16-7

== Autorka ==

Dana Novotná, 2014 (Uveřejněno 2014-12-05)